O Průhonicích

Obec Průhonice

Průhonice jsou každoročně tradičním cílem mnoha návštěvníků z celé republiky a oblíbeným rekreačním zázemím pro obyvatele blízkého okolí. Výhodou je dobrá dopravní dostupnost - autem  6 km od Prahy po dálnici D1 - EXIT 6, veřejnou autobusovou dopravou z Prahy od metra trasy C, stanice Opatov.

Obec má v současné době 2 120 stálých obyvatel. Katastr o rozloze 753 ha tvoří původně tři samostatné obce - Průhonice, Hole a Rozkoš. Mezi nejvýznamnější památky patří Průhonický park a Průhonický zámek s románským kostelem Narození Panny Marie (původně kaplí) a Dendrologická zahrada. První zmínky o obci jsou z roku 1187 v souvislosti s vysvěcením románské kaple Narození Panny Marie a z roku 1270, kdy byli jako purkrabí Pražského hradu jmenováni Zdislav a Oldřich z Průhonic. Podrobné i nformace o Průhonicích najdete na stránkách obce Průhonice.

Zámek Průhonice

Průhonický zámek v dnešní podobě je výsledkem řady přestaveb původně  středověkého gotického hrádku, zbudovaného na skalnatém ostrohu nad potokem Botič. Hrádek byl vystavěn v sousedství románského panského sídla, z něhož se dodnes dochoval pouze románský kostelík Narození Panny Marie. První písemné zprávy o vlastnících Průhonic pocházejí ze 70. let 13. století. Postupně se zde střídá celá řada majitelů, ke konci 18. století Průhonice jako panské sídlo upadaly – zámecký celek sloužil převážně k hospodářským účelům. Rozsáhlou přestavbu průhonického zámku v klasicistním slohu s navrácením jeho sídelní funkce zahajuje po roce 1800 nový majitel Jan Nepomuk hrabě Nostic-Rieneck. V držení Nostic-Rienecků zůstávají Průhonice po celé 19. století. Jedinou dědičkou panství se stává Marie Antonie Gabriela. Jejím sňatkem s Arnoštem Emanuelem hrabětem Silva-Taroucou v roce 1885 začíná nová epocha v historii Průhonic. Hrabě Silva Tarouca nechává přestavět zámek ve stylu české novorenesance, v okolí zámku zakládá park. Svatební obřady se konají v Rytířském sále, který je největším a nejkrásnějším sálem na zámku Průhonic. Pro více informací navštivte stránky zámku Průhonice a samostatné stránky o svatbách na zámku Průhonice.

Foto Rytířského sálu

Průhonický park

Přírodně krajinářský park o rozloze 250 ha založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Využil členité údolí potoka Botiče a jeho přítoků Dobřejovického a Zdiměřického potoka, použil původní domácí dřeviny v kombinaci s dovezenými cizokrajnými dřevinami. Jako základ parkové kompozice založil mistrně volené průhledy. Porosty dřevin, skupiny stromů a keřů střídal s lučními plochami, rybníky, potoky a jejich slepými rameny. Dovedně využil proměnlivost dřevin v různých ročních obdobích. Výsledkem jeho celoživotního úsilí je vrcholné krajinářské dílo světového významu, jež vytvořil vlastním originálním způsobem.
Mimo významu umělecko-historického je park cenný i dendrologicky, jako sbírka domácích a cizokrajných dřevin – okolo 1600 druhů. Výjimečná je sbírka rododendronů čítající okolo 8000 kusů ve 100 druzích a kultivarech. Další informace hledejte na stránkách Průhonického parku.

Botanický ústav Akademie věd ČR, veřejná výzkumná instituce

Botanický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. se zabývá vědeckým výzkumem vegetace na úrovni organizmů, populací, společenstev a ekosystémů. Vědecká náplň ústavu v současnosti zahrnuje zejména taxonomii, biosystematiku a evoluci cévnatých i bezcévných rostlin včetně vybraných skupin hub (projekty Květena České republiky a Atlas rozšíření jednotlivých druhů, spolupráce na flórách různých částí Evropy), algologii (studium sinic, ekologické a ekotoxikologické aspekty jejich rozvoje, funkce skupin řas na stanovištích s extrémními podmínkami), ekologii rostlin (studium lučních systémů, ekologie kořenů, vztahy mezi rostlinami a půdními houbami, výzkum rostlinných invazí, dynamika vegetace na antropogenních stanovištích), dendrochronologii, paleoekologii a geobotaniku (např. koordinace české části celoevropské syntézy rostlinných společenstev a spolupráce na geobotanické mapě Evropy).

Samostatná prezentace Botanického ústavu AV ČR